Život je k ničemu když si ho nepamatuju 2+3

31. října 2010 v 16:45 | Mišule |  Život je k ničemu když si ho nepamatuju
Druhá kapitola:
,,Jsme upíři.",,Nééééééééééééééé to není možné jak se mi to stalo?Kdo byl ten muž co si ho zabil?Jak se jmenuješ ty ty svinstvo země?A proč mi lžeš?Upíři nejsou to jsou jen báchorky že žijí.",,Tak za prvé ten muž co jsem
ho zabil je tvůj stvořitel a proměnil mi svačinku na upírku s kterou se tu teď bavím.Jmenuji se James A nelžu ti co by znamenalo že se takhle rychle pohybuji.Jo a nejsem jak si mě to nazvala?Svinstvem země?Tak to se rozhodně mýlíš já jsem lovec.",,Tak dost,co je den nebo noc?Jak se oddut dostanu?"Je noc a támhle jsou dveře.Já už jdu Alice."Já sem šla ale místo dveří jsem to vzala oknem.Prolétla mi hlavou myšlenka že mám jít do Ameriky tak sem tam taky běžela.Hned jak jsem byla tam ucítila jsem pach lidské krve ale já sem nechtěla zabít člověka tak sem si našla medvěda.


Třetí kapitola:
Nakrmila sem se.A šla dál svou určenou cestou.Už sem došla ke skleněnému sklu kde sem ucítila další krev.Myslela sem že sem si spletla dům a bydlí tu člověk.V tu ránu se otevřeli dveře.Nebil to člověk,nýbrž upírka.,,Přeješ si něco?zeptala se ta osoba.",,Já sem novorozená a myslí mi proběhla myšlenka že pokuď chci začít v tom nejlepším mám jít sem,ale nevím jestli sem se nespletla.",,Ne,pojď dovnitř Carlase ti vše s radostí vysvětlí.",,Mohu se ptát ale vážně cítím lidskou krev?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama