Annie Sophie 2 kap.mé ob.po.

6. ledna 2011 v 13:19 | Mišule |  Mé oblíbené povídky.

V minulé kapitolce Seth nevěděl, jak to Ann říct. Annie byla zoufalá, protože si myslela, že něco provedla. Co se stane dál si přečtěte.


Najednou si ale Seth sedne vedle mě. Co to jako dělá?

"Nemusíš tu se mnou zůstávat, já nevím, co jsem udělala, ale chtěla jsem ti jenom pomoct," začnu, protože naprosto nechápu jeho chování. Vážně už ničemu nerozumím.

"Annie?" osloví mě naléhavě. "Ty si myslíš, že jsem něco provedla?" zeptá se s bolestným podtónem. Opět ho nechápu.

"Jo. Křičel jsi na mě," vysvětluju. Přehraju mu scénu znova, s mými pocity.

"Tys myslela, že odejdu?" zeptá se.

"Jo," nadechnu se. "Už mi to vysvětli, prosím!"

"Chtěl jsem něco zkusit." Vypadalo to, že čeká na moji reakci. Jsem plná očekávání. Podívám se mu do očí s tázavým výrazem. Uchechtne se mému výrazu. Co to zase je? Ňákej jeho vtip? Jako bych teď na to měla náladu.

Opět se usměje a já se opět tázavě podívám, co má za lubem. Najednou přitiskl své rty na mé. Všechno mi dojde, zapadne do sebe. Jeho chování a… No to snad né! Tohle máma viděla! Proto byla tak dojatá.

Všechna moje nervozita, napětí a obavy se rozplynou jako ranní rosa. Soustředím se jen na přítomnost a na Setha. Teď už nebudu "sama". Občas mě štvalo dívat se na mámu s tátou a na tety a strejdy. Né, že bych jim to nepřála, ale já prostě nikoho něměla. Teď se všechno změní. Budu mít Setha.

"Miluju tě, Aninko," řekne mi potom. Hlavou mi prolétne otištění. Sam a Emily, Paul a Rachel, Quil a Claire, Jared a Kim... je do mě otištěný? Nebo je to "jen" láska? Stane se mi pak to co Leah? Sam ji miloval, plánovali svatbu a on se najednou otiskl do Emily, do Sethovy a Leeiny sestřenice. Leah zůstala sama. Je možnost, že se Seth potom taky otiskne do někoho jiného a já zůstanu naprosto sama? Celé to potom, co si to urovnám v hlavě, ukážu Sethovi.

"Jo, je to otištění. Nikdy tě neopustím, Annie!" usmívá se.

"A proč až dneska?" ptám se. Začne se smát, jako bych řekla nějaký vtip. Nemůže ten kluk bejt chvilku vážnej?

"Je to od té doby, co jsem tě poprvé uviděl," řekne.

"Cože?!?" Najednou si vzpomenu. Na mámu, jak říká: "Sethe, ven! Promluvíme si." Hlas měla ostrý jako žiletky.

"A to to všichni věděli?" rozčiluju se.

"A to jsem ti to měl říct? Jak by se ti vyrůstalo s pocitem, že se mnou musíš být?" vysvětluje mi svou situaci. "Uvažuj," chytne mě za ruku. Uvědomím si, že celou dobu pro mě chce jenom to nejlepší. A jestli je to otištění, tak i vždycky bude.

"Promiň, máš pravdu," uzavřu debatu. Stydím se, že jsem vůbec si mohla vůbec myslet něco špatného, a začarvenám se.

"Já se chci omluvit, zbytečně jsem křičel. Málem jsi plakala. Choval jsem se..."

"Miluju tě," ukončím jeho vysvětlování.

Seth mě pohladí po tváři a hypnotizuje pohledem. Překoná pár centimetrů mezi námi a něžně mě políbí.

Potom si lehne na zem a já si položím hlavu na jeho hruď.

"Sethe? Ness a Jake taky?" zeptám se a snažím se pozorovat hvězdy na obloze. Ve městě to ale moc nejde.

"Jo," řekne. "Domluvili jsme se, že Vám to řekneme stejný den, abyste si to nevyprávěly a tý druhý to nedošlo, bylo by to nespravedlivý," vysvětluje. Představila jsem si to. Ta jedna by byla smutná a ochuzená, to by vážně nebylo fér.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama